V polovině července bylo oznámeno podzimní zahájení linky z Brna do španělské Girony provozované čtyřikrát týdně Ryanairem. Po kratším uvažování došlo k zakoupení letenek na jeden z prvních letů. V době rezervace bylo zpoplatněno odbavení přes internet, proto jsme tuto možnost zavrhli a vsadili na brzké odbavení na letišti.

  V den odletu jsme byli na letišti již kolem osmé hodiny, přičemž odlet byl plánován v deset hodin a pět minut. Za několik momentů bylo zahájeno odbavení cetujících. Navzdory brzkému check-inu byly na ručně vypsaných palubních vstupenkách uvedeny čísla (určující pořadí nástupu do letadla) kolem šedesáti. Po průchodu bezpečnostní kontrolou a doplnění tekutin začalo čekání. V 9 hodin 10 minut, tedy se značným předstihem, dorazil Boeing 737 registrace EI-DCR. Po nějaké chvíli následoval nástup. Ještě před ukončením boardingu k cetujícím promluvil kapitán, který si se svým projevem příliš hlavu nelámal a jednoduše přečetl jedntlivé waypointy a radiomájáky z letového plánu:-). Nevím nakolik byly tyto informace relevantní pro ostatní pasažéry, ale já jsem to uvítal jako dobré vodítko pro určení trasy letu. Co se ovšem nestalo, převážnou většinu traťových bodů jsem hned zapomněl:-). Po odletu z dráhy 28 stroj pokračoval levou zatáčkou na bod MIKOV a dále pak jihozápadním směrem. Dunaj stroj přeletěl kdesi poblíž Melku. Pak následoval přelet nad Alpami, z jejichž rakouské části ovšem mnoho vidět nebylo. Po minutí VOR/DME majáku Bolzano se začalo vyjasňovat. Velmi dobře byla viditelná města Bergamo a Mílán i se svými letišti. Poté následoval krásný přelet nad Kotickými Alpami, francouzským jezerem Lac de Sainte Croix, přístavním městem Marseilles a Lvím zálivem. Přistání v Gironě se uskutečnilo na dráhu 20 a bylo okořeněno dojitým touchdownem v podobě veselého poskočení na nepříliš dlouhé dráze:-).
 Celý let probíhal velmi klidně, jedinou turbulencí bylo zajímavé zhoupnutí na brněnské taxiway Alpha poblíž výjezdu Echo:-). Co se týče vytíženosti, letadlo letělo takřká plné, prázdných míst jsem nenapočítal ani deset. Posádka byla celkem příjemná a veselá, tvořená dvěma stevardkami a jedním stevardem.
  Po zastavení na stojánce jsem pořídil několik fotografií, ovšem po chvíli na mně začal něco hystericky řvát handling agent. Později jsem si všiml, že podobně bylo postupováno vůči všem, kdož se pokusili o snímek. Na druhou stranu je třeba pochopit jejich obavu z velmi nebezpečné špionáže v tak citlivé oblasti, jakou je vykládání a nakládání kufrů:-).
 

 Vzhledem k časovým možnostem byla zavržena návštěva Barcelony, jako lepší se jevilo podívat se do blízké Girony, která je také velmi zajímavým městem. Co se týče velikosti, žije zde zhruba 90 000 obyvatel, tedy ani příliš malé, ani příliš velké. Celý den byla jasná obloha a teploty se pohybovaly kolem velmi příjemných 20 stupňů. Křivolaké uličky židovské čtvrti, historické nábřeží s nekolika mosty, katedrála a volně přístupné hradby přímo vybízely k pořizování více či méně kýčovitých obrázků. Několik jich proto zveřejňuji:-). Musím říci, že celé měto působí přátelským dojmem a uvolněnou atmosférou, rozhodně stojí za návštěvu. Jistý problém se může vyskytnout v komunikaci s místními v jiném jazyce než španělštině nebo katalánštině, podle mé zkušenosti anglicky nemluví takřka nikdo (s vyjímkou letiště nebo hotelu) a francouzsky minimálně. Na druhou stranu je většina velmi lidí milá, usměvavá a otevřená, ne jako u nás:-/.

  Zpáteční let probíhal na poněkud jiné trase, po odletu z dráhy 02 jsme letěli dlouhou dobu podél pobřeží. Od něj se stroj odpoutal až nad Apeninským poloostrovem, pokračoval nad Dolomity, Korutanami, Štýrským Hradcem (který byl velmi dobře viditelný včetně svého letiště Thalerhof) a Vídní. Nad rakouským hlavním městem bylo možné pozorovat čilý letový provoz, mnoho strojů provádělo přiblížení do Schwechatu. Po přeletu hranic nad bodem MIKOV následovala zatáčka vpravo, tedy na bod BOLMU a dále ILS přiblížení pro dráhu 28. Abych nezapomněl - linku obsluhoval stroj registrace EI-DLF, s nápisem Bye Bye SkyEurope. Stevardky byly tentokrát na Španělky celkem pohledné, stejně jako včera milé a dobře naladěné. Na tomto faktu se nejspíš dost podepisuje také brzký čas letů, jde o první rotaci posádky v daný den, tudíž se moc neprojevuje únava. Opět se zmíním o vytíženosti, tento let byl naplněn odhadem ze dvou třetin.

 Závěrem tedy musím říct, že celý výlet se podařil. Ryan příjemně překvapil, oba lety byly přičiněním posádky mnohem příjemnější, než má první zkušenost s touto společností na trase z Londýna.